Odbory vidí cestu ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců, zaměstnavatelé populismus.
Konfederace odborových svazů vítá „rozmrazení“ příplatků ke mzdě. Konfederace to uvedla v reakci na novelu Zákoníku práce, kterou 7. prosince schválil parlament.
Podle odborů jde o návrat k úpravě, která se již několik let předtím uplatňovala.
„Od roku 2020, kdy byl změněn Zákoník práce v části, která hovoří o příplatcích za práci, opakovaně upozorňovali, že v roce 2022 zaměstnanci doplatí na takovou úpravu. Již v roce 2020 jsme vyčíslili, že negativní efekt zmrazení výše mzdových zvýhodnění na mzdovou úroveň zaměstnanců bude 48 milionů eur (za práci v sobotu 8,3 milionu eur, za práci v neděli dalších 13,1 milionu eur a za práci v noci 26,6 milionu eur.) V té době to byla lákavá úspora nákladů zaměstnavatelů, avšak bez ohledu na zohlednění důsledků pro zaměstnance,“ připomněli odboráři.
Správná odpověď na inflaci
Návrat k právní úpravě, která platila do roku 2020, vnímá proto Konfederace odborových svazů v současné situaci zejména extrémního růstu cen jako cestu ke zvýšení příjmu, a tím pádem i životní úrovně zaměstnanců a jejich rodin.
Konfederace chápe mzdová zvýhodnění za práci jako kompenzaci pro zaměstnance za to, že musí vykonávat práci v „nestandardních“, až „nesociálních“ pracovních časech.
Slovenští zaměstnanci mají podle konfederace nelichotivé prvenství mezi zeměmi EU v provádění prací v nestandardních pracovních časech, zejména v noci a nezaostávají ani v pracích v sobotu a neděli.
Dlouhodobé vykonávání práce zejména večer a v noci má negativní dopady na lidský organismus, což má následně negativní dopady na celkový zdravotní stav obyvatelstva, proto by i politiky státu měly směřovat k omezování takových prací, a nikoli k jejich zlevňování a motivování zaměstnavatelů je využívat.
Hazard s ekonomikou, vzkázali zaměstnavatelé
Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR, Republiková unie zaměstnavatelů, Asociace průmyslových svazů a dopravy, Klub 500 a Sdružení měst a obcí Slovenska ve společném prohlášení vyjádřili hluboké zklamání z přístupu poslanců, kteří před prosperitou Slovenska upřednostňují levný populismus.
Jak dále společně uvedli zaměstnavatelé v reakci na parlamentem schválené příplatky ke mzdě, zvýšení nákladů firem bez jakéhokoli rozumného odůvodnění a diskuse považují za vrcholně nezodpovědný hazard s celou ekonomikou a budoucností Slovenska.
Podtrhli, že na nedostatky novely ZP, která opětovně rozmrazuje mzdové příplatky za práci během noci, víkendů či svátků, upozorňovaly již od září 2022. Poslanecká novela podle nich hrubě porušila sociální dialog, v jehož rámci se letos zaměstnavatelé a odbory historicky poprvé dohodli na výši minimální mzdy i ponechání příplatků na úrovni roku 2021.
„Na jednáních jsme navrhovali, že pokud má být cílem poslaneckého návrhu zvýšení příjmu zaměstnanců, příplatky by měly být v celém rozsahu osvobozeny od daní a odvodů na straně zaměstnavatele i zaměstnance, jako je tomu například v Rakousku a Německu. Tím by se reálně dostalo více peněz k lidem,“ zdůraznili zaměstnavatelé.
Přestože tyto návrhy byly podle nich na úrovni tripartity i parlamentu projednány, poslanci k tomu nepřihlédli a přijali verzi novely, ze které více než lidé profituje stát.
Z každého zvýšeného eura, které ve smyslu novely firma pošle svému zaměstnanci, se až 52 procent vrátí státu ve formě daní a odvodů.
Příplatky se přitom promítnou do vyšších cen zboží a služeb, které budou muset zaplatit všichni – studenty počínaje a důchodci konče, ačkoli právě tyto nejzranitelnější skupiny lidí příplatky ani nedostanou.
Příplatky se budou muset podle zaměstnavatelů zároveň promítnout do zvýšených poplatků za odpady, zvýšených nákladů na veřejnou dopravu, poplatků za sociální služby, ale i zvýšených nákladů na činnost městských a obecních policií.
Přijatá novela může mít podle nich na svědomí likvidaci pracovních míst a skokový nárůst nezaměstnanosti. Další zvyšování nákladů v době energetické a inflační krize totiž způsobí, že podniky nebudou schopny udržet své zaměstnance. Hromadné propouštění se může dotknout tisíců lidí ve všech regionech, včetně nejohroženějších nízkopříjmových pracovníků.
NR SR 7. prosince schválila novelu ZP, kterou předložili poslanci opozičního Směru-SD. Příplatky ke mzdě se tak „rozmrazí“. Právní norma má vstoupit v platnost 1. června 2023. Za návrh hlasovalo 110 ze 137 přítomných poslanců.
Dopady na spotřebitele a konkurenceschopnost
Potravinářská komora Slovenska, Slovenská zemědělská a potravinářská komora, Slovenská aliance moderního obchodu a Svaz obchodu SR vyjadřují rozčarování nad schválením novely, protože významným způsobem zvýší náklady na příplatky pro zaměstnance.
Jak dále uvedli potravináři a obchodníci v reakci na schválenou novelu zákoníku práce, stalo se tak navzdory tomu, že výrobci a prodejci potravin upozornili poslance na negativní důsledky této novely pro všechny spotřebitele a na již dnes slabou konkurenceschopnost celého výrobního odvětví.
Poznamenali, že veřejný příslib dal přitom zástupcům zaměstnavatelů i předseda NR SR na zasedání Hospodářské a sociální rady SR.
Schválení novely zákoníku práce povede podle nich k dalšímu zvýšení cen, zejména základních potravin.
Tím, že bude muset dojít ke zvýšení výše příplatků ke mzdě v prvovýrobě, zpracování i prodeji zemědělských a potravinářských výrobků, je důvodné předpokládat růst cen pekařských výrobků, zeleniny, masa, mléka, vajec, ale i dalších výrobků.
A to v situaci, kdy se do cen potravin již promítají zvýšené náklady dodavatelů v důsledku růstu cen energií, obalových materiálů, války na Ukrajině a narušených dodavatelských řetězců.
Další růst cen potravin v důsledku novely zákoníku práce podle potravinářů a obchodníků způsobí, že situace se pro obyvatelstvo stane ještě neúnosnější, a to zejména pro domácnosti s nejnižšími příjmy včetně důchodců.
Negativním důsledkem předmětné novely zákoníku práce bude dále klesající konkurenceschopnost slovenských zemědělských a potravinářských producentů.
Pekaři, mlékaři, zpracovatelé a chovatelé masa, ale i další potravináři se ještě nestihli vyrovnat s energetickou krizí a hrozí, že po změně zákoníku práce se už s krizí ani nevyrovnají a mnozí z nich budou muset ukončit produkci. To negativně zasáhne i celkovou zaměstnanost v odvětví.
Výroba potravin přitom patří mezi kritickou infrastrukturu a už z její povahy je jasné, že vyžaduje provoz i o víkendech.
